Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 70 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Kategorizace a zhodnocení současného stavu vegetace druhotného bezlesí na Šumavě jako základní podklad pro management území
Správa NP a CHKO Šumava, Kašperské Hory
Podstatou řešení tohoto projektu je sjednocení existujících a dopracování chybějících map aktuální vegetace nelesních enkláv na území Národního parku Šumava. Vytvoří se tím jednotné celoplošné podklady, které se v prvé řadě využijí pro navrhování zemědělských managementů. Samotné mapování probíhá podle platné metodiky uvedené v Plánu péče Národního parku Šumava. Jedná se o kategorizaci typů nelesních společenstev na základě přítomnosti diagnostických a dominantních druhů, fyziognomie porostu a vazby na stanovištní poměry. Výstupem projektu jsou digitální vrstvy vegetačních map, rozčleněné na enklávy jednotlivých katastrálních území NPŠ.
Kategorizace a zhodnocení současného stavu vegetace druhotného bezlesí na Šumavě jako základní podklad pro management území
Správa NP a CHKO Šumava, Kašperské Hory ; Smejkal, Zdeněk ; Bufková, Ivana ; Šraitová, Daniela
Podstatou řešení tohoto projektu je sjednocení existujících a dopracování chybějících map aktuální vegetace nelesních enkláv na území Národního parku Šumava. Vytvoří se tím jednotné celoplošné podklady, které se v prvé řadě využijí pro navrhování zemědělských managementů. Samotné mapování probíhá podle platné metodiky uvedené v Plánu péče Národního parku Šumava. Jedná se o kategorizaci typů nelesních společenstev na základě přítomnosti diagnostických a dominantních druhů, fyziognomie porostu a vazby na stanovištní poměry. Výstupem projektu jsou digitální vrstvy vegetačních map, rozčleněné na enklávy jednotlivých katastrálních území NPŠ.
Vliv hospodářských zásahů na změnu v biologické rozmanitosti ve zvláště chráněných územích: Nežádoucí změny Modravského rašeliništního komplexu, Novohůrecké slati a Malé Nivy
Botanický ústav AV ČR, Průhonice ; Papáčková, Lenka
Cílem projektu je stanovení nežádoucích změn a rychlosti degradace na rašeliništním komplexu a navržení alternativ jejich reparace. Monitorování změn vegetace, vodního režimu a chemismu šumavských rašelinišť, vyhodnocení časové řady leteckých snímků. V roce 2002 bylo monitorováno 10 rašelinišť.
Vliv hospodářských zásahů na změnu v biologické rozmanitosti ve zvláště chráněných územích: Nežádoucí změny Modravského rašeliništního komplexu, Novohůrecké slati a Malé Nivy
Botanický ústav AV ČR, Průhonice ; Papáčková, Lenka
Modravský komplex zahrnuje plošně rozsáhlý systém strukturovaných rašelinišť n a nejvýše položených šumavských pláních, patřících do "Středoevropské náhorní rašeliništní provincie". Vzhledem k absenci výzkumných aktivit v této oblasti v období "železné opony", chybí na těchto rašeliništích základní monitorace. Pro vybraná rašeliniště byla proto vybrána v klíčových společenstvech odvozených s vegetačního mapování provedeného v polovině devadesátých let provedena základní analýza chemických parametrů a hydrologických poměrů, z níž vyplývá, že slatě modravského komplexu jsou silně ombro-oligotrofní a jejich vody nevykazují obohacení v důsledku přísunu znečištění.
Dynamika vývoje půdní fauny a dynamiky humusu v sukcesi ke klimaxovým smrčinám a bučinám Šumavy
Biologické centrum AV ČR, v. v. i., Ústav půdní biologie, České Budějovice ; Rusek, Josef
Cílem řešení projektu je stanovit dynamiku vývoje biodiverzity společenstev vybraných skupin epigeonu a půdní meso- a makrofauny, změny v dekompozičních procesech a formách humusu v lesních ekosystémech NP Šumava ponechaných samovolnému vývoji v různě starých odumřelých smrčinách a na holosečných pasekách. Základním cílem projektu je zastavit pokles biologické rozmanitosti v půdě lesních ekosystémů. Bioindikátorem jsou ohrožené druhy a funkční skupiny půdní fauny a změny půdní mikrostruktury. Získané poznatky poslouží k návrhu nejvhodnějších opatření k obnově přirozených smrkových a smrko-bukových porostů na Šumavě. Popis odběru půdních vzorků a jejich extrakce v Tullgrenových a Kempsonových přístrojích a zemních pastích na srovnávaných plochách. Třídění a určování půdní fauny a epigeonu, chemické rozbory půd, zhotovování půdních výbrusů, vytváření databáze snímků společenstev půdní fauny a epigeonu.
Dynamika vývoje půdní fauny a dynamiky humusu v sukcesi ke klimaxovým smrčinám a bučinám Šumavy
Biologické centrum AV ČR, v. v. i., Ústav půdní biologie, České Budějovice ; Rusek, Josef
Cílem řešení projektu je stanovit dynamiku vývoje biodiverzity společenstev vybraných skupin epigeonu a půdní meso- a makrofauny, změny v dekompozičních procesech a formách humusu v lesních ekosystémech NP Šumava ponechaných samovolnému vývoji v různě starých odumřelých smrčinách a na holosečných pasekách. Základním cílem projektu je zastavit pokles biologické rozmanitosti v půdě lesních ekosystémů. Bioindikátorem jsou ohrožené druhy a funkční skupiny půdní fauny a změny půdní mikrostruktury. Získané poznatky poslouží k návrhu nejvhodnějších opatření k obnově přirozených smrkových a smrko-bukových porostů na Šumavě. Popis odběru půdních vzorků a jejich extrakce v Tullgrenových a Kempsonových přístrojích a zemních pastích na srovnávaných plochách. Třídění a určování půdní fauny a epigeonu, chemické rozbory půd, zhotovování půdních výbrusů, vytváření databáze snímků společenstev půdní fauny a epigeonu.
Dynamika vývoje půdní fauny a dynamiky humusu v sukcesi ke klimaxovým smrčinám a bučinám Šumavy
Biologické centrum AV ČR, v. v. i., Ústav půdní biologie, České Budějovice ; Rusek, Josef
Výsledky za rok 2010: Zvláštnosti a odlišnosti společenstev chvostoskoků a jiných zástupců půdní mesofauny v transeptu Šumava - bavorský les údolí Dunaje pod Pasovem v rámci střední Evropy; Mnohonožky a stonožky klimaxových smrkových porostů vrcholové části NP Šumava postižených kůrovcovou kalamitou; Dlouhodobý vliv lesnického hospodaření na biodiversitu pancířníků v smrkových porostech NP Šumava.
Dynamika vývoje půdní fauny a dynamiky humusu v sukcesi ke klimaxovým smrčinám a bučinám Šumavy
Biologické centrum AV ČR, v. v. i., Ústav půdní biologie, České Budějovice ; Rusek, Josef
Publikace vzešlé z projektu. Články: Global decomposition experiment shows soil animal impacts on decomposotion are climate-dependent,Epigeic activity of eight common Collembola species in spruce forests and clearings after bark beetle outbreaks in the Šumava National Park, Czech Republik, Fungal food preferences in Collembola, Půda bez života není půda, The enigma of the genus Stenaphorura Absolon, 1900 (Cllembola, Tullbergiinae). Příspěvek na konferenci: Vliv různého managementu horských smrčin na půdní faunu.
Monitoring a modelování reakce lesa na znečištění ovzduší a acidifikaci půd
Ústav pro výzkum lesních ekosystémů, s.r.o., Jílové u Prahy ; Procházka, Dušan ; Michalec, Miroslav ; Skořepová, Irena ; Tesař, Miroslav ; Fottová, Daniela ; Cudlín, Pavel ; Vopěnka, Petr ; Holá, Šárka ; Cienciala, Emil ; Beranová, Jana ; Černý, Martin
Cílem projektu je vyjasnit, jaký je zdravotní stav lesních porostů a jaká je dynamika změn zdravotního stavu v Národním parku Šumava a Krkonošském národním parku. Víceleté řady údajů o zdravotním stavu lesních porostů navíc umožní analyzovat dlouhodobé trendy ve vývoji lesních porostů, charakter těchto změn a hlavní příčiny těchto změn. Projekt je přímým pokračováním projektů, které byly řešené Ústavem pro výzkum lesních ekosystémů (IFER) v letech 1993-2000. V rámci uvedených projektů byly vybudovány a udržovány v obou národních parcích sítě monitoračních ploch ve sponu 1x1 km a byl shromážděn rozsáhlý datový materiál, který je managementem parků prakticky využíván. Pro zachování kontinuity získávaných údajů a možnosti vyhodnotit dlouhodobější časové řady je nezbytné zachovat v návrhu projektu kompatibilní metodické řešení. Třetí rok řešení (2004) byl zaměřen na dokončení úkolů, které se týkaly Národního parku Šumava: plošné hodnocení zdravotního stavu lesních porostů, dendrometrická měření v optimalizované síti ploch v NPŠ včetně trvalé fixace ploch pomocí technologie Field-Map, analýza trendů vývoje parametrů zdravotního stavu smrkových porostů v NPŠ, analýza vývoje vybraných faktorů prostředí (depoziční zátěž, usazené srážky, srážkoodtokové poměry, výpočet kritických zátěží aj.) na území NPŠ. Využití údajů ze sítě GEOMON (Česká geologická služba, dále ČGS) a údajů zjištěných v rámci jiných výzkumných projektů, dendroekologická analýza, odvození historie sledovaných porostů na působení stresových faktorů v uplynulých 30 letech. Vytipování hlavní stresových faktorů, ovlivňujících sledované smrkové ekosystémy a odhad regeneračního potenciálu těchto ekosystémů, analýza vývoje zdravotního stavu smrkových porostů ve vztahu k vývoji vybraných faktorů prostředí.
Inventarizace lesních ekosystémů v Národním parku Šumava: Inventarizace lesů Národního parku Šumava 1999-2002
IFER - Ústav pro výzkum lesních ekosystémů‚ s.r.o., Strašice ; Vopěnka, Petr ; Řežab, Ladislav ; Radovnický, Ondřej ; Michalec, Miroslav ; Blažek, Petr ; Kopecký, Ladislav ; Nimrichtr, Viktor ; Russ, Radek ; Zahradníček, Jiří ; Zatloukal, Vladimír ; Pařez, Jan ; Beranová, Jana ; Černý, Martin
Velkoplošná statistická inventarizace (VIL) v pojetí navrženém pro NPŠ se neomezuje na produkční stránku, ale zahrnuje všechny indikátory biodiverzity lesa a věnuje pozornost stabilitě porostů.Údaje zjištěné metodami VIL na území NPŠ umožní objektivně zhodnotit, jak jsou plněna kritéria kladená na národní parky a jak jsou dosahovány strategické cíle v oblasti ochrany přírody a hospodaření. Údaje mohou být následně využity k dlouhodobé kontrole důsledků státní politiky i přímých opatření managementu NP na stav lesních ekosystémů. VIL v NPŠ bude realizována v síti s optimální hustotou inventarizačních bodů, které umožní dostatečnou přesnost získaných údajů a technicky a finančně zvládnutelná. Metodika terénního šetření byla převzata z programu NIL ČR a upravena pro potřeby NP. Metody řešení a výsledky pro NP Šumava a pro I. zónu NP Šumava

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 70 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.